VECNE ZAKONY - Natalia de Lemeny Makedonova

Přijaté ze Světla dne 10.2.2018

Viděl jsem, jak mě obklíčilo sedm vznešených bytostí, strážců, kteří svou světlou energií a rukama rozevřenými nade mnou vytvářely ochranný štít před vlivy, které by se pokoušeli toto zprostředkování narušit.

O malou chvíli se přede mnou objevil obraz paní Natálie - Svanhildy. Viděl jsem ji klidně stát a z jejího lůna vycházelo zářivé světlo. Věděl jsem, že je to malé děťátko - Imanuel, které se jí mělo právě narodit.

Avšak vzápětí jsem zpozoroval shluk šedo-černé hmoty, která v podobě víru prudkou rychlostí kroužila kolem paní Natálie - Svanhildy v odstupu asi jednoho metru. Z této temné hmoty vystupovali siluety nepěkných bytostí jako i negativní energetické působení ze strany církve. Agresivně se pokoušeli dostat do blízkosti paní Natálie - Svanhildy a ublížit jí i dítěti.

Oba však byli chráněni zářivým energetickým paprskem přicházejícím shora. Viděl jsem, jak byly celí ponoření ve světelném sloupu, ke kterému se nemohlo přiblížit nic nečistého, protože by shořelo. Vzápětí jsem zpozoroval, jako malé děťátko v podobě zářivého světla stoupalo v energetickém paprsku směrem nahoru, kde si ho převzali čtyři vznešené bytosti pod svou ochranu. Drželi ho ve svém náručí a usmívali se nad právě narozeným maličkým chlapečkem - Imanuelem.

Odhalil se přede mnou další obraz. Viděl jsem, jak dvě vozidla do sebe čelně narazili a jedno z nich, ve kterém se vezla paní Natália - Svanhilda, matka malého Imanuele, bylo odražené do strany. Vzápětí se nad ním zjevila vesmírná loď, z níž vycházel energetický paprsek dopadající dolů na vozidlo. Viděl jsem jak paní Natália - Svanhilda stála ve svém jemnohmotném těle uvnitř paprsku a byla postupně vytahována směrem vzhůru do lodi. Všiml jsem si její tvář, byla zjevně zmatená z toho, co se s ní právě událo. Avšak o chvíli se ocitla na palubě lodi, kde ji už očekávali čtyři vznešené bytosti, od kterých si převzala své děťátko - Imanuele. Tvář se jí rozzářila a radost naplnila celou její bytost. Najednou se ocitla ve velkém prostoru, jakoby v chrámu, s vysokým sloupovím sahajícím až ke klenbovému stropu. Kráčela s děťátkem v náručí směrem k vzdálenému oltáři. Po obou stranách je v hojném zástupu s projevem úcty a díků vítali vznešené bytosti. Před oltářem je už očekával Duch Pravdy - Abdrushin, otec malého Imanuele. Svanhilda se postavila po jeho boku a společně drželi chlapečka ve svém náručí. Na tváři se jim zračil úsměv z radosti nad malým Imanuelem.

Po chvíli jich zaplavilo světlo procházející přes kopuli chrámu vysoko nad oltářem. Paprsek světla dopadající na malého chlapečka mu dodal ještě větší záři, která osvětlila okolní prostor. Viděl jsem, jak je děťátko v tomto paprsku postupně vyzdvihováno nahoru až do božského Hradu Grálu, kde si ho převzali král Imanuel a prakrálovna Elizabeth. Drželi ho v náručí podobně jako Abdrushin a Svanhilda, dokud byl ještě s nimi. Radost zaplavila celé okolí Hradu.

Po krátkém čase mi napadlo zeptat se, co se stalo s malým Imanuelem s odstupem času, kde se nachází po tolika letech od svého narození. Hned na to jsem uviděl mladíka s plavými, mírně vlnitými vlasy, které mu sahaly po ramena, stojícího při králi Imanueli a prakrálovně Elizabeth. Připraven k boji držel v ruce dlouhý meč, odhodlán postavit se vůči nepříteli.

Pak se objevil paprsek světla sestupující dolů do chrámu, v němž působili Duch Pravdy - Abdrushin a Svanhilda. Vytvořilo se totéž energetické propojení, kterým se uskutečnilo vyzvednutí Imanuele, tehdy ještě jako malého děťátka, do božského Hradu Grálu. Viděl jsem, jako mladík pomalu sestupuje v paprsku světla dolů do nížin, až k hranici jemnohmotnosti, kde ho už s radostí očekávali.

Ptal jsem se dál na průběh velké očisty, jak a kdy nastane začátek jejího vyvrcholení. Promítlo se mi pouze několik obrazů probíhajících katastrof na Zemi. Viděl jsem velký kus pevniny, který se odlomil a propadl do oceánu. Týkalo se to státu Kalifornie v západní části Spojených států. Jinou část pevniny na severu Evropy, na území Velké Británie zaplavila voda. Vnímal jsem výbuchy sopek, zemětřesení a zděšené tváře lidí. Zeptal jsem se, kdy toto všechno nastane. Následně se mi objevila tvář Abdrushina několikrát opakujíc slova:

Připravte se! Připravte se! Připravte se!…

I nadále mi bylo dovoleno zůstat ve stavu přijímání, tak jsem se zeptal na knihu Věčné zákony a její šíření.

Následně se přede mnou objevila kniha paní Natálie - Svanhildy v její nejnovější podobě. Vznášela se v tmavém prostoru a svítila jako hvězda na nebi. Najednou se otočila na východ a naklonila směrem dolů. Během otáčení se otevřel její vnitřek, z něhož vytryskly zářivé paprsky světla, dopadající na území Ruska a okolních zemí. Viděl jsem, jak se postupně rozsvěcují malé světýlka, jedno za druhým, po celém území. Byli to lidé, kteří dosud duchovně spali, a kniha probudila jejich ducha k životu.

Dále jsem viděl, jak se kniha pomalu otáčí směrem na západ a vrhá své zářivé paprsky na území Slovenska a Evropy. Vzápětí se vedle ní objevila jiná kniha, ještě zářivější. Bylo to dílo Ve Světle Pravdy - Poselství Grálu od Abdrushina. I tato kniha se zcela rozevřela a z jejího nitra vytryskla ještě silnější záře v podobě bílého světla, které zákonem přitažlivosti přitahovalo k sobě knihu Věčné zákony, dokud nesplynuli v jedno. Nakonec jsem viděl vznášet se pouze Abdrushinovo dílo, které ve své plné síle vrhalo zářivé paprsky na Evropu a postupným otáčením i na celou Zemi.